Konzultace
po-pá 08.30 – 14.00
296 511 315

Objednání
kdykoliv
296 511 315

Ordinační hodiny
čt 08.30 – 14.00

Ošetřující lékař
MUDr. Erika Utracka
MUDr. Jindřich Mareš

Primář gynekologie a vedoucí CTN
MUDr. Petr Šafář, CSc.

Vedoucí Onkogynekologického centra
MUDr. Radovan Turyna, Ph.D.

Sestra CTN
Simona Šarochová

Profil pracoviště

Centrum pro trofoblastickou nemoc (CTN) je unikátní centrum v České republice, zabývající se komplexní diagnostikou, léčbou a dispenzarizací všech forem trofoblastické nemoci. Je nedílnou součástí Ústavu pro péči o matku a dítě (ÚPMD).

CTN ÚPMD je členem evropské organizace pro léčbu trofoblastické nemoci (European Organisation for Treatment of Trophoblastic Disease), opírá se o nejnovější doporučené postupy a řídí se aktuálními trendy v managementu, diagnostiky a léčbě této vzácné nemoci.

Nedílnou součástí CTN je Oddělení klinické patologie, které nabízí nejen rutinní, ale také superkonziliární vyšetření. Práce vysoce specializovaného patologa, který se vyzná v problematice vzácných nemocí, je alfou a omegou stanovení správné diagnózy.

CTN se opírá o služby akreditované laboratoře ÚPMD, jež mimo jiné pro stanovení hodnot hCG využívá metody s vysokou senzitivitou a specificitou založené na moderní imunoanalýze.

K prvozáchytu či stanovení správné diagnózy trofoblastické nemoci jsou důležité také expertní ultrazvuky prováděné specialisty Ultrazvukového pracoviště ÚPMD, této problematice se věnuje především MUDr. Barbora Kubešová.

Centrum pro trofoblastickou nemoc zajišťuje pregraduální výuku pro studenty 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, a také postgraduální vzdělávání v rámci předatestačních kurzů v oboru gynekologie a porodnictví.

CTN bylo zřízeno na základě rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví České republiky z prosince 1998. Zakladatel CTN byl doc. MUDr. Miloš Zavadil, CSc., jež tak položil základní kámen centralizace pacientů s touto nemocí, tak důležité pro včasnou a správnou diagnostiku.

Ministerstvo zdravotnictví zveřejňuje podle § 113a odst. 4 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů zdravotnická zařízení, která v rámci České republiky patří do Národní sítě center vysoce specializované péče o pacienty se vzácným onemocněním:

  • Centrum vysoce specializované péče pro vzácná nádorová onemocnění dospělých
  • European Reference Network on adult cancers (solid tumours) (ERN EURACAN)
  • Evropská referenční síť pro vzácná nádorová onemocnění dospělých

Mezi tato centra od ledna 2022 patří i Ústav pro péči o matku a dítě, Podolské nábřeží 157, 147 00 Praha 4, IČ: 00023698.

Z médií

Práci Centra trofoblastické nemoci přibližuje krátká reportáž České televize z prosince 2023.

Gestační trofoblastická nemoc z pohledu pacientky

Život mě postavil před opravdu nečekanou změnu. Z původního těhotenství a těšení se na miminko jsem se stala onkologickou pacientkou. Nikdy jsem si však nepoložila otázku „Proč já?“ Stavím se čelem ke všemu, co se v životě vymyká kontrole a staví mě do pozice, kdy se necítím komfortně. Neztrácím odhodlání a víru, že všechno zlé je pro něco dobré. I to mi bylo „hnacím motorem“ pro mé vyléčení.

Samozřejmě obrovskou podporou mi byl fakt, že trofoblastické nemoci, třebaže jsou ve fázi s metastázemi, jsou v dnešní době dobře léčitelné. Každá z nás, kterou tato situace potká, má téměř stoprocentní šanci na vyléčení. Což musíme brát jako obrovské plus. U spousty diagnóz karcinomu tomu tak není. To byl jeden z mých prvním bodů pokory a díků za to, že žiji v zemi, kde je zdravotnictví na takové úrovni, že se na tuto diagnózu zaprvé zavčas přijde a zadruhé existuje účinná léčba. Toto štěstí spousta žen ve světě nemá.

Můj příběh začíná pozitivním těhotenským testem 17.6. 2023 Protože jsem se na miminko těšila, objednala jsem se hned ke svému obvodnímu lékaři na potvrzení těhotenství.

Můj obvodní lékař mi graviditu potvrdil. Viděl 3mm nález. Byla jsem objednaná na kontrolu za 10 dní. Těhotenství bylo zatím natolik rané, že nebyla zřejmá žádná srdeční činnost. Mělo mi to být podezřelé už při této kontrole. Z předchozího těhotenství vím, že v této fázi už srdíčko vidět bylo.

Následoval spontánní potrat 5.7.2023

Jako každá žena těšící se na miminko jsem to obrečela. Navíc plná hormonů, které z vás dělají ještě citlivější bytost, než jste obvykle.

Jak probíhá léčba?

Nejprve mě čekala vyšetření, která měla za úkol odhalit rozsah nemoci. Jako první jsem absolvovala rentgen plic pro vyloučení metastáz. Dále následoval utrazvuk dělohy, vaječníků a pochvy. Poté proběhlo CT břicha a magnetická rezonance mozku. Všechna vyšetření byla bezbolestná. Jediné, z čeho jsem měla obavy, byla magnetická rezonance, jelikož trpím úzkostí z uzavřených prostor. Naštěstí si před vyšetřením můžete požádat o sluchátka a brýle, kam vám bude promítán nějaký dokument nebo pohádka. Krásně jsem vyšetření díky této možnosti zvládla.

V mém případě se nemoc projevila pouze v děloze. Metastázy byly z vyšetření vyloučeny. Ale i kdyby byly potvrzeny, dobře reagují na léčbu, a není třeba mít z toho obavy.

První chemoterapie

Při pondělním nástupu mi je zavedena kanyla. Okolo 9 hod. přichází sestřička s 450ml kapačkou fyziologického roztoku. Když je vykapán do poloviny, odpojí se a podávají se dvě malé kapačky, které mají za úkol zabránit alergické reakci na chemoterapii. Jedná se o kortikoidy. Na ně jsem měla první týden reakci pupínků ve vlasech, na obličeji, dekoltu a na zádech. Při každé další už tělo takovým čištěním nereagovalo. Po dokapání těchto 2 malých kapaček přichází sestra s Aktinomicinem-D. Je to žlutá látka v injekční stříkačce. Ta se připojí do kanyly a pomalu ji sestřička stlačuje do žíly. Nebolí to. V hlavě jsem si musela srovnat, abych ji vnímala jako pomocníka. Byla to práce s psychikou, abych vůči ní neměla odpor. Věřím, že i to je u léčby podstatné. Byť člověk ví, že chemoterapienení pro tělo nic zdravého, je potřeba ji vítat jako služebníka, který vchází do těla především pomoci. Aplikace trvá pár minut a poté sestřička napojí do kanyly a nechá dokapat zbytek fyziologického roztoku. Toto se opakuje 5 dní za sebou a poté následuje týden bez chemoterapie v domácím prostředí.

První týden jsem nevěděla, co je vhodné dělat, abych tělu pomohla se vyrovnat s chemickou pachutí v ústech, která se u mě projevila už při kapání kortikoidů. Ale už u druhé dávky jsem vyzrála, jak na to.

Je zapotřebí během kapání pít. Mně osobně pomohla voda nebo sladký džus. Dále jsem se přes den naučila pít více než obvykle. Vypila jsem určitě 3 litry. Často jsem chodila na malou, moč byla cítit chemií (mně připomínala pachem syrová játra). Čím víc jsem však pila, tím víc pach slábl. Určitě je vhodné zvýšit pitný režim.

Vedlejší účinky při první dávce se mi projevily v pátek a přes víkend zácpou. Naučila jsem se vozit si s sebou do nemocnice hodně zeleniny, domácí kvašené zelí a kefíry a opravdu každý den podpořit trávení tímto způsobem. Mimo střevní potíže jsem začala pociťovat výraznější únavu, snížené vnímání a zhoršení zraku do dálky. Vlasy začaly trochu vypadávat až po druhé dávce chemoterapie. Optimistické je, že vlasy pouze prořídnou a nevypadají zcela, jako tomu bývá u silnějších chemoterapií.

Lékaři také upozorňovali na výsev aftů. Ty jsem měla až po druhém cyklu chemoterapie.

Na ně mi výborně zabíral ST-kill (dříve strepto-kill). Přípravek lze sehnat v lékárně na objednání či na internetu. Pomohla mi aplikace tohoto spreje přímo na afty. Byť pro obsah alkoholu a bylinek štípe, dokázala jsem se díky němu s afty skvěle vypořádat a vlastně jsem se ve chvíli největšího výsevu i najedla.

Ode dne prvního podání kapačky s Aktinomicinem-D je zapotřebí si aplikovat injekce proti trombóze. Měla jsem na výběr píchání do paže, břicha nebo stehna. Z počátku jsem si nedovedla představit píchání do břicha. Nechala jsem si injekce aplikovat do paží, ale jsem hubenější postavy a na rukou nemám téměř žádný podkožní tuk. Rozmyslela jsem si to a nechala si injekce aplikovat do „špíčku“ na břiše, kde je to téměř bezbolestné. Na pažích se mi látka špatně vstřebávala a místo vpichu mě bolelo i 14 dní.

Každý další cyklus chemoterapie probíhal obdobně, ale intenzita vedlejších účinků se střídala. Na začátku jsem očekávala, že budou gradovat, ale nebylo to pravidlem. Například po čtvrté dávce mi kromě výsevu aft bylo téměř dobře a nebyla jsem unavená.

Každé ženě, která čte tento článek a stojí na začátku podobné léčby, ze srdce přeji brzké uzdravení.